Další ročník soustředění na Smržovce je za námi – 2. turnus

Střídání skupin na Smržovce proběhlo 20.7., když první turnus vystřídala druhá část hráčů. Z první party zůstalo na druhý týden soustředění celkem devět hráčů.

Po příjezdu odstartoval první den soustředění klasický uvítací oběd, a to špagety. Po nich měli hráči čas si odpočinout po náročné cestě autobusem a po třetí hodině jsme se mohli vypravit do haly na první trénink. Ten byl čistě o seznamování se s florbalkou a u gólmanů s přesuny. U devíti borců, kteří již měli sedmidenní zkušenost z týdne minulého bylo vidět, že již mají větší klid na svých holích a jsou i seznámeni se smržovskou palubovkou.

Neděle začala ranním výběhem kolem místní restaurace Park Hotel, ke které vede i docela náročný krátký kopeček. Většina hráčů zde pochopila, že se tady půjde do plných. Druhý den soustředění jsme měli na plánu dvakrát halu, a to po každé na hodinu a půl. Dopolední trénink byl zaměřen spíše na fyzickou připravenost, ten odpolední poté na přihrávky a kontrolu míčku.

Další den se odehráli dva ze tří tréninků venku, pouze ten první, dopolední, byl halový. Za to jsme ale na hřišti strávili dvě hodiny, a to velice náročné dvě hodiny. Jak hráče, tak gólmany jsme se snažili fyzicky připravit na to co je čeká v sezóně. Odpoledne jsme zamířili do lesa, kam jsme s sebou vzali i překážky, ze kterých jsme poskládali tratě, na kterých hráči měli trénovat dynamiku, koordinaci a celkovou sílu v nohách, nutno říct, že s touto částí tréninku se hráči popasovali náramně. Den už pak jen zakončil večerní výběh, ve kterém ovšem nešlo jen o výklus. Naopak kluci dostali pořádně naloženo ve smržovských kopcích, aby se pořádně vyspali na výlet, který nás čekal další den.

Na úterý jsme měli připravený výjimečný celodenní výlet, jenž jsme začali cestou vlaky na Malou Skálu, kde na nás čekalo šest raftů, na kterých jsme se měli doplavit na místo určení, kde jsme přesedlali na koloběžky a dojeli zpět k nádraží. Z části na vodě byli snad všichni úplně nadšeni, včetně nás trenérů, zažili jsme spoustu srandy a ať už jel někdo rychleji nebo pomaleji, týmové vztahy to jistě prohloubilo. Cesta zpět na koloběžce (museli jsme několika klukům vysvětlit, že doopravdy nejde o elektrickou koloběžku) přinesla několika borcům rozporuplné pocity. Tato činnost bavila především ty nejmladší z nás. Celkový dojem z výletu byl ale více než pozitivní, a to i přes to, že výletní den byl celkem náročný.

Ve středu jsme šli do akce hned od rána, konkrétně výběhem po sedmé ranní hodině. Po snídani následoval halový trénink, který ovšem nebyl florbalový. Klukům jsme připravili kruhový trénink, při kterém si dali řádně do těla. Osobně můžu říct, že to pro mě byl jeden z nejlepších zážitků z celého soustředění, vidět kluky dřít naplno, povzbuzovat se, a hlavně se nevzdávat, i když už to bolelo. Odpolední halový trénink byl ovlivněn únavou z toho prvního, posilovacího. Spousta nepřesností v přihrávkách, pomalý pohyb, nepřesné náběhy, střely mimo bránu. Po dopolední dřině toto byly celkem pochopitelné chyby.

V noci ze středy na čtvrtek doplnila sportovní program bojovka v sáňkařské dráze. Všichni tuto část zvládli statečně, a to i přes četné nástrahy, které je na cestě čekaly.

Čtvrteční program obsahoval jeden dvouhodinový halový trénink a odpolední výběh sjezdové trati plus překvapení. Na hale jsme byli už lepší než předešlý den a s dobrým pocitem jsme se mohli „těšit“ na odpolední program. Ten obsahoval výpravu do Lučan nad Nisou, zde jsme se seznámili se zdejší sjezdovkou, kterou jsme si vyběhli až nahoru. Dali jsme do toho všechno, a nakonec jsme se shodli, že tento kopec není tak náročný jako sjezdovka na Smržovce, která se běhá na soustředění T.B.C. již tradičně každý rok. Po sjezdovce následovalo zmíněné překvapení, a to návštěva místního koupaliště, kde jsme si všichni užili plno srandy. Čtvrtek byl završen večerním kvízem, který měl otestovat hráče ze znalostí dnešního světa. Všichni jsme si užili spoustu zábavy.

Poslední den soustředění přišel rychleji, než jsme všichni čekali. V programu byly dva halové tréninky a večerní výběh v osm hodin. Dopolední halový trénink byl pro hráče náročný a všichni museli naplno makat. Při tom odpoledním si hráči rozchytali gólmany a šlo se do hry, která byla odměnou za celou dobu soustředění. Na večerní výběh vyrazili kluci ve velké náladě s pocitem, že jde jen o žert a že půjde o rozloučení se Smržovkou. Úsměv ze rtů všem zmizel, když jsme se cestou stočili pod sjezdovku Filip, která především ze začátku připomíná stěnu baráku. Po rozehřátí a pár radách, jak Filipa pokořit, jsme šli na věc. Někteří hráči museli zpomalit, či jít pěšky, ale nikdo se nezastavil a všichni se chtěli dostat nahoru. Zvládli jsme to! Konec soustředění byl v duchu oslav, předávání pamětních listů a diplomů.

Sobotní snídaně a klasicky hektický úklid pokojů, kdy všichni museli dát vše do pořádku na svém lůžku. I tuto fázi jsme zvládli na výbornou a po příjezdu autobusu jsme se zase na rok se Smržovkou rozloučili.

Autor: Dominik Kameš