PETR DUCHEK ODPOVÍDÁ

Z pražské Sparty přichází na hostování Petr Duchek. Redakci našeho webu odpověděl na několik úvodních otázkek:

Petře, na sparťanském webu je uvedeno tvé heslo „nenechat
se rozhodit“. Platí to?

To je myšleno
spíš ve smyslu nedělat věci bezmyšlenkovitě. Za každým rozhodnutím by si člověk
měl stát – a pokud se nechá vykolejit, tak může jednat zkratkovitě. Samozřejmě do
sportu emoce patří, ale snažím se připouštět si spíš ty pozitivní než
negativní.

Také jsi tam označen jako „módní ikona A-týmu“
– co řekneš k tomuhle?

V tomhle už mě
vystřídala mladší generace… Ale je pravda, že teplákovky mi nikdy moc neseděly.

Obligátní otázka – jak a kde jsi začal s florbalem?

Tak to už bude
tak před šestnácti lety v Tornádu Barrandov, kde jsem ale byl jen jeden rok.
Pak jsem hrál za Lhokamo, odkud si mě Radek „Papír“ Križko ještě jako eléva
vytáhl do Sparty.

Na co nejvíc vzpomínáš?

Těch zážitků je
spousta. Ať už to byla mistrovství republiky v žákovských kategoriích,
regionální výběry, reprezentační srazy, nebo začátky v extralize. Těžko dělat
pořadí, ze všeho mám v hlavě něco.

Kdo Tě nejvíc florbalově ovlivnil?

Florbalově je
to asi zmíněný „Papír“, který mě vedl řadu let jako trenér – pak i jako od
spoluhráče jsem od něj něco okoukal. Další člověk je pan Culka, pod kterým jsem
hrál od dorostu po muže.

Považuješ někoho za florbalový či obecně sportovní vzor?

Abych řekl
pravdu, tak moc neuznávám, když někdo říká, že chce být jako někdo. Někteří
lidé mohou být inspirativní, ale já si chci žít vlastní život… Proto nemůžu
jmenovat konkrétní lidi. Co se týče florbalu, tak se mi spíš líbí, když hráč
dokáže situaci vyřešit nějak nečekaně, kreativně, než když někdo dá pět branek
v zápase.

V „rozletu“ Tě přibrzdily zdravotní problémy –
o co šlo?

Minulou sezonu
jsem byl na operaci s menisky v pravém koleni, takže jsem toho moc nenahrál a
letos jsem se po letní přípravě dozvěděl, že mám artrózu v pravé kyčli, takže jsem
měl až do teď florbalovou nemocenskou. Uvidíme, jak se to bude dále vyvíjet.

No věřme, že dobře! Prohlížel jsem nějaké starší
„onlajny“ – tam se to „jen hemží“ Tvou souhrou s Radkem Križkem. To on Ti dal tip na Královák?

S „Papírem“
jsme si na hřišti i mimo něj vždycky rozuměli. A upřímně – nebýt něj, tak o
Králováku asi vůbec nevím.

No vidíš, teď se budeš podílet na zvyšování jeho renomé. Na nějaké hodnocení je asi brzo, ale jaké jsou
první dojmy z „kabiny“?

Z toho, co jsem
měl zatím možnost vidět, můžu říct jen samou chválu. Skvělý trenér, pohodová
parta, krásná hala… Jediné, na co jsem ještě opravdu zvědavý, jsou diváci.
Uvidíme, jak se proti Plzni předvedou.

Zpět ke sparťanskému webu – píše se tam, že trénuješ
mládež v ZŠ Hostivař. Trénování Tě tedy baví?

Trénování jsem
se věnoval asi od patnácti let, ale letos už mi na to bohužel nezbyl čas. Rád
jsem klukům předával, co jsem se naučil. Určitě se k tomu chci jednou vrátit,
ale spíše kvůli rozvoji našeho sportu, než kvůli nějakým osobním trenérským
ambicím.

A mimo florbal – studuješ či pracuješ?

V současnosti
studuji druhým rokem bakalářský obor zdravotnický záchranář.

Tak to by se i při florbalu mohlo někdy hodit, jakkoli si
to nepřejeme. Každopádně, ať se daří „na place“ i „v civilu“!